Datum konce 1. světové války, vedlo ke vzniku celosvětově uznávaného svátku:

Den válečných veteránů – 11. listopad

Dne 11.11. 1918 dopoledne podepsali zástupci Německa v salonním železničním voze maršála Ferdinanda Foche u Compiégně dohodu o příměří dle požadavku Spojenců. Německo kapitulovalo. Toto datum je považováno za datum konce 1. světové války. V 11.00 ustaly boje. Podmínky tvořilo celkem devět zásadních požadavků, které v praxi znamenaly německou kapitulaci.
Následující rok byla svolána do Versailles mírová konference a rozhodla o definitivním poválečném uspořádání v Evropě.
Symbolem tohoto dne se stal květ vlčího máku, jako paměť na všechny padlé ve válkách a konfliktech.

Proč právě vlčí mák?

Zdá se, že k rozšíření vlčího máku jako symbolu zmařených životů vojáků dopomohla nejvíce báseň Ve flanderských polích podplukovníka Johna McCrae. Podplukovník John McCrae pocházel z města Guelpha v Ontariu v Kanadě. Byl dělostřeleckým veteránem z búrských válek v Jižní Africe a za 1. světové války byl členem kanadských zdravotnických služeb. Jeho současníci ho popisovali jako osobu s okem střelce, rukou chirurga a od dubna 1915 s duší básníka. 22. dubna 1915 použili Němci poprvé bojový plyn u města Ypers v oblast Flander. Podle svědectví účastníků „...peklo trvalo 17 dní." Po opakovaných nepřátelských útocích ošetřoval podplukovník McCrae v obvazišti na břehu kanálu Yser stovky raněných z řad Kanaďanů, Britů, Indů, Francouzů i Němců a zároveň mohl sledovat ze svého úkrytu, jak se naproti obvazišti na polním hřbitově rychle rozrůstají řady křížů. A ještě jedna událost silně ovlivnila McCrae. A to smrt jeho přítele, nadporučíka Alexise Helmera s Otawy. Ten byl zabit výbuchem granátu 2. května 1915. Dalšího večera McCrae během svého odpočinku poslouchal zpěv skřivanů a viděl vlčí máky, které vyrazily ze zákopů a hrobů před ním. John McCrae, naučený psát pouze lékařské recepty, ventiloval svá muka 13 linkami textu, načmáranými na cáru papíru. V následujících dnech byla jeho jednotka převelena do týlu, kde napsal domů: „Jsme unaveni na těle a ještě unavenější na mysli." Báseň, ještě pod názvem „My nebudeme spát" byla uveřejněna v časopise Punch 8. prosince 1915.

A ještě jedno vysvětlení, proč právě vlčí máky - z čistě botanického hlediska. Po celou historii válčení se říká, že právě na bojištích a na hrobech jako symbol krve vždy vyraší rudé vlčí máky. Vysvětlení je jednoduché. Vlčí máky kvetou v době, kdy jiné rostliny v okolí jsou mrtvé. Semena vlčích máků odpočívají v půdě řadu let a když nejsou nablízku konkurenční rostliny, vyraší. A právě půda na bojištích rozbrázděných a přerytých bombami a granáty, se silnou koncentrací vápence ze zdevastovaných budov působila jako katalyzátor pro vyrašení vlčích máků. V květnu 1915, kdy McCrae psal svou báseň, rozkvetlo množství vlčích máků, jaké zde předtím nikdo neviděl. Podplukovník John McCrae zemřel na zápal plic 28. ledna 1918 ve Wimereux, poblíž Boulognea ve Francii ve věku 44 let.

Vlčí mák symbolem padlých vojáků

Vlčí mák jako symbol vojáků padlých ve válce, byl poprvé použit brzy po 1. světové válce v Kanadě. Kolem roku 1920 Američanka Moina Michaelová použila tento symbol jako upomínku na životy zmařené v 1. světové válce. Paní E. Guerinová z Francie se doslechla o této aktivitě a započala s prodejem umělých vlčích máků ve prospěch Dětské ligy, která podporovala děti ze zdevastovaných oblastí Francie a Belgie. Dětská liga byla v rozpuštěna a vlčí máky se začaly prodávat ve prospěch válečných veteránů.

Vlčí máky v České republice

Tato tradice vzhledem k mnohaletému komunistickému režimu nezapustila v minulých desetiletích kořeny v České republice. Až v roce 2001 byl 11. listopad také v České republice ustanoven Dnem válečných veteránů. Od té doby jsou vlčí máky jako symboly padlých ve všech válkách světa používány i v naší zemi. 

(V textu byly použity některé informace z článku Miroslava Angera pro Historický kaleidoskop)